25Historické prameny udávají, že středověká kuchyně byla nad očekávání rozmanitá. Jídelníček se ve středověkých pohostinských zařízeních lišil podle toho, jací hosté ho navštěvovali. Záleželo, zda ke stolu usedl bohatý, anebo chudý host. Co procházelo žaludkem středověkého člověka a jak se lišil jeho jídelníček od dnešního, nám ukáže první středověký food festival u nás v zámeckém parku v Dětenicích.
Rozdělení středověké společnosti na jednotlivé stavy se promítalo i do středověké kuchyně. Základním rysem kuchyně ve středověku byla totiž rozrůzněnost. Chudý pocestný si nemohl dovolit vybrané pochoutky, které putovaly na šlechtický stůl, a to nejen kvůli drahým a nedostupným surovinám, ale také kvůli svému původu. Podle středověkého vnímání byl každý člověk předurčen svým původem ke konzumaci určitého druhu stravy. Překročení těchto pravidel bylo vnímáno jako porušení společenského řádu.
Hodně masa, kaší a v hlavní roli chléb
V období středověku se pěstovala velmi odolná pšenice, ječmen, žito, vzácněji pohanka a proso. Z obilí se dělaly slané i sladké kaše a placky, které se pekly v peci nebo na rozpálených kamenech. Chudší návštěvníci krčmy také jedli luštěniny, hlavně hrách. Jedl se slaninou nebo rozinkami, medem či mandlemi, případně naklíčený a opražený. Důležitou součástí středověkého jídelníčku byl také chléb. Peklo se ho na dvacet druhů, v dobách nouze třeba i žaludový nebo hrachový. Středověká strava neznala brambory, proto se jako příloha hojně jedla zelenina. Nejrozšířenější bylo pěstování mrkve, tuřínu, pastynáku, petržele, ale i dnes téměř neznámých druhů zeleniny jako rapontika či potočnice.
Středověký rolník nebyl v žádném případě vegetarián. Maso na stole byl sice poměrně přepych, ale dostupné zpravidla bylo. Nejčastěji v nasolené a vyuzené podobě, v níž se mohlo dlouhodobě uchovávat. Dopřávali si ho i bohatší pocestní v hostincích. Nejvíce se jedla drůbež – slepice a husy. Mnohem častěji než dnes se jedlo maso jehněčí. Chytaly se také různé druhy divokého ptactva, lovila se drobná zvířata jako raci, žáby, sysli, veverky či ježci. Častým masem na stole byly ryby, které bylo možné volně lovit v řekách a kupovat od majitelů rybníků. Maso se podávalo třeba s medem a sladkými nebo slanými omáčkami. Před pečením se nakládalo do octa nebo vývaru z domácího koření. Důležitou složkou jídelníčku bylo mléko a mléčné výrobky. Používalo se mléko kravské, ovčí, kozí, ale i koňské.
Masakr žrádla, chlastu a brutální zábavy v Dětenicích
Pokud chcete znalost středověkého stravování doplnit o autentický zážitek, navštivte historicky první středověký food festival v Dětenicích kousek od Prahy. Prezentovat se budou autentické pokrmy v duchu Francké říše versus Barbarského severu. „Během festivalu si vychutnáte lehkost jihu a plody moře – chobotnice, ústřice, rybičky, krevetky, olihně, mušle. Nebo můžete dát přednost drsnému severu, který nabídne opékané divoké čuně, kuří hnátky, jehněčí klobásky, uzeného kapra, srdíčka či jazyk. Pokud si nejste jisti, vaše rozhodování podpoří super zážitek z rytířského klání, poběhlice, tanečnice nebo středověká kapela,“ láká návštěvníky Aneta Ondráčková, manažerka dětenického resortu. Festival se letos koná v termínech 5., 6. a 22. července. V srpnu jsou pro něj vyhrazeny termíny 5., 12. a 19. srpna. Konat se bude v prostorách zámeckého parku v Dětenicích v čase 12–19 hodin. Vstupné je zdarma.