Bolí mě záda. Až třetina pacientů, kteří přijdou k lékaři, vysloví tuto větu. Bolesti zad patří k nejčastějším zdravotním problémům, alespoň jednou za život se s nimi setká 80 % populace. Podle odborníků pacienti často bolesti zad podceňují a ordinaci praktika navštíví až se zpožděním, když je problém akutní. Nenechte to zajít tak daleko a raději vypátrejte příčinu ihned. Když zjistíte, odkud bolest přichází, najděte také způsob, jak jí předcházet a zabránit tomu, aby se časem zintenzivnila.
Bolest zad se nevyhýbá ani mladým lidem, naopak. Z lékařské praxe vyplývá, že stále více pacientů tvoří mladí a jinak zdraví lidé. Bolesti v různých oblastech páteře mohou mít celou řadu příčin. Některé jsou banální, může se jednat o ztuhnutí svalstva kvůli nedostatku pohybu, přetížení v důsledku fyzicky namáhavé práce anebo o skřípnutý nerv. Mohou však signalizovat i vážná zánětlivá onemocnění. Brát si pokaždé růžový prášek není řešením, pouze potlačením projevů. Dlouhodobé užívání analgetik je navíc zdraví škodlivé.
Bolesti zad ze sedavého zaměstnání
Nejčastější příčinou bolesti zad jsou nesprávné návyky životního stylu a špatné držení těla. Týká se to až tří čtvrtin všech případů. „Zpozornět by měli především ti, kdo mají sedavé povolání a většinu pracovního dne tráví sezením na kancelářské židli před obrazovkou počítače. Hrbením se v nepřirozené pozici se dlouhodobě namáhá páteř a vznikají tak vleklé bolesti. Nevhodným používáním myši a klávesnice vznikají problémy plynoucí z přetěžování při ohýbání zápěstí a prstů. Svaly předloktí a rukou se při práci u počítače neustále napínají a vazivová tkáň v této oblasti je přetěžována. V důsledku to může vést k takovým chorobám, jako jsou např. záněty šlach na rukou nebo syndrom karpálního tunelu,“ říká Martin Kraus společnosti Makra Didakta, která se specializuje na výrobu a instalaci vybavení do škol a školek. V tomto segmentu jsou normy přísnější než v jakémkoli jiném, a naučit se správně sedět a pracovat ve školním věku je předpokladem pro zdravé sezení u dospělých.
Jak tedy této hrozbě předcházet? „V první řadě si pořiďte ergonomicky tvarovanou myš, klávesnici a podložku. Dále je nutné hlídat si správnou polohu těla při práci – výšku židle nastavte tak, aby byly lokty volně položené na stole v pravém úhlu. Hlídejte si, aby byla obě zápěstí narovnána a nespočívala na podložce k myši. Čas od času proveďte jednoduchý cvik na protažení, kterým si ulevíte od strnulé pozice,“ radí Martin Kraus.
„Kvalitní židle je vybavená synchronním mechanismem, který umožňuje nastavení sedací části v rámci několika poloh a tím vede uživatele k dynamickému sedu, kdy opěrka přiléhá k zádům při jakémkoli pohybu dopředu i dozadu, čímž pádem poskytuje stálou oporu. Správně nastavenou výšku sedáku poznáte tak, že úhel pod kolegy je minimálně devadesát stupňů či trochu více. To stejné platí o výšce opěrek a úhlu paží v lokti,“ říká Martin Kraus z Makra Didakta.
Standardní výška kancelářského stolu je mezi sedmdesát dvěma až čtyřmi centimetry. Někteří výrobci vyrábějí i stoly s nastavitelnou výškou v rozmezí pětašedesát až pětaosmdesát centimetrů. Důležitou výbavou pracovního stolu je i držák na monitor, který by měl být ve správné výšce očí, aby pracovník nemusel sklánět hlavu a namáhat tak krční páteř. Nezapomeňte se občas projít nebo změnit polohu, je to pro zdraví důležité. Zaměstnavatel by na to měl myslet a vybavit kancelář různými typy vysokého, nízkého či čalouněného nábytku, aby byla zajištěna variabilita prostředí.